Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německé obce doplácejí na svazky a spalovny. Budeme i my?

16. 03. 2015 15:37:15
Na české obce je v poslední době opět vyvíjen nátlak, aby se sdružovaly do uměle vytvořených svazků a zajišťovaly si odpadové služby na centrální úrovni dlouhodobými smlouvami. Svazky mají vzniknout účelově na základě vnějšího tlaku a mohou pro obce představovat nebezpečí v podobě zbytečně vysokých nákladů na odpadové služby a omezením jejich možnosti svobodně soutěžit služby odpadového hospodářství. Dokazuje to několik případů ze zahraničí, kdy se obce spojily za účelem vybudování spaloven a přesměrovaly velkého množství odpadů právě do nich. V podmínkách ČR se pro podobné strategie a tlaky na sdružování obcí do umělých netržních svazků vžila zkratka ISNO – integrované systémy nakládání s odpady.

V důsledku své finanční náročnosti a nutnosti dlouhodobých smluv, mohou nové spalovny představovat značné riziko pro obce a fungování otevřeného a tržního odpadového hospodářství. Konkrétní představu si lze udělat na příkladu dvou německých spalovacích zařízení, na jejichž provoz musejí zainteresované obce doplácet až milionové částky.

První případ popisuje problémy regionálního odpadového svazku obcí Horní Lužice – Dolního Slezska (Ravon), který uzavřel dlouhodobou smlouvu s provozovatelem spalovny komunálních odpadů Thermische Abfallbehandlung Lauta GmbH & Co. oHG. V roce 1996, kdy probíhalo výběrové řízení na projektové práce, stavbu a provoz zařízení, vznikalo na území svazku obcí Ravon více než 260 000 tun odpadu ročně. Pro rok 2006 se podle tehdejších prognóz i s přihlédnutím k další redukci vzniku odpadů a jejich vyššímu využití předpokládala produkce přibližně 163 000 tun odpadu. Zařízení bylo v roce 2004 uvedeno do provozu s roční kapacitou kolem 225 000 tun. Svazek obcí Ravon se na 25 let smluvně upsal ke každoročním dodávkám 110 000 až 150 000 tun odpadů do této velké spalovny. Vzájemná dohoda svazku obsahuje doložku bring or pay pro případ, že účelový svazek nebude moci dodat uvedené minimální množství, které je pro spalovnu nezbytné.

Situace svazku obcí Ravon ukazuje, jak mohou být dlouhodobé smluvní závazky umělého svazku nevýhodné a nedokáží reagovat na měnící se podmínky trhu a vývoj technologií. Environmentální cítění Němců a z toho vyplývající větší míra třídění spolu s klesající produkcí odpadů na území Německa zapříčinily, že obce již několik let nejsou schopny dostát svým smluvním závazkům a musejí spalovně vyplácet vyrovnávací kompenzační platby v řádu milionů eur, a to jen kvůli tomu, že občané více třídí.

Kvůli změnám v legislativě a poklesu produkce odpadů nyní obce ze svazku Ravon produkují pouze okolo 80 000 tun komunálního odpadu, což je v obecné rovině samozřejmě pozitivní. Pro spalovnu a obce ve svazku však nikoli. Svazek obcí Ravon musel v roce 2012 uhradit vyrovnávací kompenzační platbu ve výši 3,1 milionů eur, a to ke standardním nemalým nákladům na využití odpadů ve spalovně. Situace se opakovala i v dalších letech. Smlouva i závazek obcí ve svazku budou platné až do roku 2028. Hlavním problémem je skutečnost, že obce ve svazku nyní nemají možnost svobodné soutěže a výběru levnějšího zařízení. Velmi vážnou situací se zabývá i tamější parlament a věc šetří také policie.

Tento konkrétní případ není ojedinělý. Hospodaření většiny spaloven komunálního odpadu v Německu je postaveno na obdobně dlouhodobých smlouvách se svazky obcí nebo jednotlivými obcemi, ve kterých se částky za spálení tuny odpadu řádově liší od cen pro komerční klientelu. Svazky obcí díky svým smlouvám platí výrazně vyšší částky. Problémů se zbytečně velkými kapacitami spaloven si stále více všímá i Evropská unie.

Na předimenzovanou kapacitu spalovny doplácí i město Schwandorf a okolní obce. Spalovna tu vznikla jako společný podnik města a obcí a její stavba byla hrazena mimo jiné za pomoci velkého úvěru a dalších plateb jednotlivých obcí. Splácení úvěru trvalo 16 let. Mimo to obce musejí hradit ztráty z hospodaření tohoto zařízení. Jelikož region v současnosti neprodukuje dostatečné množství komunálního odpadu, musí být přibližně 30 % odpadů nakoupeno od průmyslových původců. Podle údajů za rok 2011 znamenala každá tuna spálená v této spalovně náklady ve výši 2 100 Kč a obce jako spolumajitelé spalovny na její provoz každoročně doplácejí.

Ze situace v Německu bychom si měli vzít ponaučení. Ukazuje, jaký dopad na obce a občany mohou mít nekompetentní politická rozhodnutí, která neodrážejí skutečné potřeby trhu. Je jasné, že kapacity spaloven v Evropské unii jsou nyní předimenzované. Důsledkem toho bývá růst přepravy odpadů na větší vzdálenosti a spalování odpadů, které by měly být spíše recyklovány.

Také v České republice produkce komunálního odpadu klesá. Staví se stále více kapacit pro jeho úpravu, recyklaci a využití jednotlivých frakcí. Lokální investičně nenáročná zařízení nevyžadují po obcích, aby se v rámci umělých svazků smluvně zavazovaly k dodávkám obrovského množství odpadů. Pro připravené projekty velkokapacitních staveb typu spalovny je však spojení obcí do svazku a zamezení možnosti jejich svobodné soutěže klíčovým prvkem.

Od prosazování dalších spaloven upouští i Evropská unie. Jejím cílem je se do budoucna zaměřovat výrazně více na třídění a materiálové využití odpadů, což deklaruje mimo jiné ve své nové strategii Oběhového hospodářství z minulého roku, kterou nyní ještě dopracovává. V odpadovém hospodářství zaměřeném na recyklaci a materiálové využití vidí zdroj úspor cenných surovin, příležitost pro technický rozvoj, potenciál pro růst zaměstnanosti v členských zemích a zvýšení konkurenceschopnosti EU na světovém kolbišti. A v neposlední řadě, je tato cesta také levnější pro ty, kteří odpadové hospodářství platí, tedy pro původce odpadů (obce a firmy).

Autor: Petr Havelka | pondělí 16.3.2015 15:37 | karma článku: 14.85 | přečteno: 870x

Další články blogera

Petr Havelka

Dokážeme rozumně nakládat s odpady?

Evropské trendy v odpadovém hospodářství mají jasný směr: více recyklovat a rovněž využívat zbytkový komunální odpad k výrobě energie. Česká legislativa ale za evropským přístupem pokulhává a podporuje výstavbu dalších spaloven.

18.8.2017 v 11:28 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 223 | Diskuse

Petr Havelka

Přichází evropská novela oběhového hospodářství. Co od ní čekat?

Evropský parlament schválil v březnu výraznou většinou balíček legislativních návrhů pro oběhové hospodářství, který upravuje směrnice pro nakládání s odpady. Co směrnice přinese, se dozvíte v následujících řádcích.

11.4.2017 v 16:38 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 484 | Diskuse

Petr Havelka

Vyřešení starých ekozátěží je stále v nedohlednu

Staré ekologické zátěže představují problém, který pálí mnoho lidí i firem v České republice. Jedná se o pozůstatky neekologického hospodářství před rokem 1989, které dopadly na bedra nových majitelů po privatizaci.

27.3.2017 v 15:43 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 117 | Diskuse

Petr Havelka

Změřili jsme dopad recyklace na životní prostředí: třídění má smysl!

Důsledným rozvojem systému tříděného sběru a recyklace využitelných složek komunálních odpadů přispěla společnost FCC, člen České asociace odpadového hospodářství ke zlepšení životního prostředí a snížení uhlíkové stopy.

12.9.2016 v 9:17 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 506 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 26.63 | Přečteno: 1133 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 29.97 | Přečteno: 4037 | Diskuse

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 739 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zelení: Prý přijdou apokalyptické davy nezaměstnaných

Taky patříte k těm, kdo na poslední chvíli žhaví mozkové závity a ne a ne se rozhodnout, které straně to tam zhruba za měsíc hodit? Možná jste se tak jako řada jiných rozhodli, že s velkými stranami už nechce mít nic společného.

22.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.29 | Přečteno: 7047 | Diskuse

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 514

Jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, která sdružuje 85 firem v oboru, často komentuji odpadovou problematiku. Dění kolem odpadů se týká nás všech, protože všichni platíme za odpadové služby. Pokud máte stejný názor, je můj blog určen právě pro vás. Mnoho dalších informací naleznete také na www.caoh.cz. Mé koníčky? Čas je nedostatkové zboží, ale sem tam se mi poštěstí vyrazit na projížďku na motorce. Je to výborná věc na vyčištění hlavy, což je někdy opravdu potřeba. Den rád končím knížkou, u které zpravidla usnu. Moc rád bych se vrátil k běhání!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.