Změřili jsme dopad recyklace na životní prostředí: třídění má smysl!

Důsledným rozvojem systému tříděného sběru a recyklace využitelných složek komunálních odpadů přispěla společnost FCC, člen České asociace odpadového hospodářství ke zlepšení životního prostředí a snížení uhlíkové stopy.

Jak se to podařilo?

Firma FCC, která v České republice obsluhuje téměř 1,2 milionu obyvatel, si nechala zpracovat důkladnou studii, v níž  zkoumala vlastní přínos v oblastech třídění odpadů a recyklace, a to ve dvou kategoriích: jednak  z hlediska dopadu globálního oteplování, vyjádřeného ekvivalentem úspory emisí CO2, a pak z hlediska úspory energie, které bylo dosaženo využitím druhotné suroviny namísto výroby suroviny primární. Osud tříděného odpadu výzkumníci pojímali celistvě. Metodou LCA (life cycle assessment) zmapovali celý jeho životní cyklus, od uložení do sběrné nádoby až po konečné zpracování na druhotnou surovinu. Při výpočtech uspořené energie či emisí oxidu uhličitého tak byla vždy započítána například doprava, stejně jako energie potřebná ke zpracování odpadů.

Čísla, jež studie odhalila, jsou ohromující. Sběr odpadu v systému FCC přinesl jen v roce  2014 úsporu CO2 ve výši přesahující 275 000 tun. Jedná se o množství, které ročně vyprodukuje přes 135 000 běžných osobních aut. Například celá Praha takto sběrem separovaného odpadu uspořila něco přes 74 000 tun. Hlavní podíl na této úspoře měl papír, především z hlediska úspory biogenního uhlíku, která tvořila 37,72 % celkových úspor. Úspora fosilních paliv činila 11,91 %, železný šrot 18,47 % a plast 17,60 %.

Tříděním a recyklací se uspoří značné množství energie

Množství energie, kterou společnost FCC v roce 2014 díky využívání druhotných surovin z odpadu uspořila, činilo neuvěřitelných 4 604 930 509,64 MJ. To by pokrylo roční spotřebu více než jednoho a čtvrt milionu průměrných čtyřčlenných rodin. Výsledky studie zároveň ukazují možnosti zvýšení pozitivního environmentálního příspěvku i rozšířením sběru komodit, které mají velký potenciál pro snížení negativních dopadů na životní prostředí. Na této úspoře se podílelo především využívání plastu, a to ze 43,13 %. Významnou úsporu představoval i papír s 21,14 % a tuhé alternativní palivo s 24,12 %.

Největší přínos v kategorii dopadu na celkovou spotřebu energie má materiálové a energetické využívání odpadních plastů, které uspoří 50,1 MJ energie. Podstatně menší úsporu celkové spotřeby energie přináší, stejně jako v kategorii dopadu na globální oteplování, recyklace skla a materiálové a energetické využívání sběrového papíru.

Třídění a využívání odpadu k výrobě druhotných surovin má prokazatelné pozitivní dopady na životní prostředí. Třídění má skutečně smysl.