Ke splnění evropských cílů potřebujeme odpady zejména efektivně separovat a recyklovat

Ve čt 8.3. má být v Mělníku veřejné projednání záměru výstavby spalovny směsných komunálních odpadů (ZEVO) na 320tis tun. Je to jistě jedna z možných cest, jak naložit s odpady, pomůže nám to však splnit evropské recyklační cíle?

Aktuální situace v ČR

Po každoročním vyhlášení dat o odpadovém hospodářství ze strany Ministerstva životního prostředí lze stručně shrnout podstatná fakta současného stavu odpadového hospodářství v ČR v časové řadě do roku 2016. Z vyhlášených dat plyne, že v ČR je dlouhodobá roční produkce odpadů průměrně kolem cca 32 milionů tun. Z tohoto množství se odpadovému sektoru daří využít již plných 83% odpadů (Statistická ročenka ŽP). U komunálních odpadů se jejich produkce průměrně pohybuje kolem 5 milionů tun ročně. Z nich se daří recyklovat zatím pouze 37% (cíl k roku 2035 je 65%). Toto procento je tedy nutné významně navýšit.

Míra skládkování komunálních odpadů v ČR naopak každoročně klesá, a to již sedmým rokem, jak ukazuje graf č. 1. Daří se to díky dlouhodobé spolupráci odpadových firem a obcí, které se snaží stále ve větší míře s odpady nakládat jako se zdroji surovin, a to bez potřeby citelného zdražení.

Graf č. 1 - Každoroční poklad skládkování komunálních odpadů v ČR bez zvýšení skládkovacího poplatku (Statistická ročenka ŽP, MŽP)

Evropský cíl je racionální

Podle Evropské unie má být skládkování omezeno k roku 2035 na 10%. To je zcela racionální a realistický postoj, na kterém se nyní shodly i státy EU. Dle Evropských pravidel má tedy ČR (obce a města) na pokračování současného pozitivního trendu omezení skládkování a postupného rozvoje třídění a recyklace dalších 17 let. Zastánci spaloven naopak často zmiňují rok 2024, který označují jako hraniční a nepřekročitelný, a to s odkazem na blíže nespecifikovaná „pravidla EU“. Tímto rokem pak vždy zdůvodňují „nevyhnutelnou“ potřebu výstavby nové spalovny v té které lokalitě.

Rok 2024 přitom prokazatelně neplyne z žádné evropské legislativy. Veřejnosti se to však moc neříká. Rok 2024 je česká specialita. V roce 2014 byl zákaz skládkování k roku 2024 do zákona načten jako poslanecký pozměňovací návrh. Zákaz byl načten bez jakéhokoli objektivního odůvodnění, bez analýzy dopadů a bez možnosti obcí a měst, či kohokoli jiného se k návrhu vyjádřit. Od té doby se obcím a městům ve Středočeském kraji opakovaně tvrdí, že jinak to s ohledem na EU nelze a že je třeba postavit co nejdříve novou spalovnu odpadů (ZEVO), jinak se zákaz skládkování nepodaří splnit.

Ano, můžeme tento cíl splnit o 11 let dříve než EU. A spalovna nebo ZEVO je samozřejmě jedna z možných cest. Je to moderní zařízení a neupravené směsné odpady jistě umí odstranit, či využít. Je to však jedna z nejdražších technologií. Navíc toto drahé nakládání s odpady musí vždy zaplatit obce a města, jakožto původci komunálních odpadů, a to včetně nákladné dopravy odpadů z celého kraje. Zaplatí to tedy vlastně občané. Toto řešení dále vyžaduje dlouhodobý smluvní závazek obcí z celého kraje (např. 15 let), aby do spalovny své odpady dodávaly (životnost spalovny je cca 30 let). Obce tak ztratí důležitou a velmi cennou možnost vlastního výběru. To může být celkem problém, když se postupem času ukáže, že existuje řada dalších a levnějších možností. Je také otázka, zda je skutečně smysluplné, ekonomické a ekologické, dovážet odpady do spalovny z druhého konce kraje jen proto, aby naplnila svou obrovskou kapacitu na neupravený směsný komunální odpad.

Co je však neméně podstatné, EU již spalovny (ZEVO) na směsný komunální odpad ani dotačně nepodporuje, což bylo ministerstvu životního prostředí jednoznačně a písemně sděleno Evropskou komisí už v prosinci 2016. EU doporučuje spíše minimalizaci směsných odpadů tříděním a dalšími úpravami tak, aby odpad byl co nejvíce využit pokud možno jako zdroj surovin pro další výrobu. Kraje, které vsadí na velké kapacity nových spaloven, budou mít zásadní problémy s dosažením evropských recyklačních cílů. V tomto směru by podle nás byla vhodná aktualizace Plánu odpadového hospodářství vybraných krajů.

A omezení skládkování? Ano, evropský cíl je třeba splnit. Pokud proložíme křivku současného trendu do roku 2035, bude evropský cíl k omezení skládkování v ČR současným trendem a za současných podmínek splněn. Jedním z pozitivních aspektů, které k tomu přispívají, je zavedení třídění biologicky rozložitelných odpadů v obcích a městech. Tohoto odpadu je ve směsném komunálním odpadu stále cca 35-40 % a je možné jej z nemalé části vytřídit. Další cestou je některými firmami již spuštěná další intenzifikace sběrné sítě barevných popelnic. Opět bez potřeby citelného zdražení. Je jistě možné trend omezení skládkování ještě urychlit a tedy případně mírně navýšit skládkovací poplatek. V žádném případě, ale není třeba násobného zdražení, jak někteří stále účelově prosazují. Je třeba si uvědomit, že navýšený poplatek opět nezaplatí nikdo jiný, než obce a města (případně zčásti podnikatelé a firmy produkující odpad podobný komunálnímu).

EU chce odpady hlavně třídit a recyklovat

Jako vhodnější a modernější cesta se tedy jeví třídění a recyklace odpadů. Přesvědčit o tom se můžeme i v textech doprovodných dokumentů Evropské komise k balíčku oběhového hospodářství. Tedy moderní evropské strategie, jak dále nakládat s odpady tak, aby se staly zdrojem potřebných surovin a jen se neskládkovaly nebo nespalovaly ve spalovnách odpadů nebo v ZEVO. Sdělení Evropské komise s názvem Úloha výroby energie z odpadu, ze dne 26.1.2017, dále jasně hovoří o tom, že odpady by se neměly ze skládek přesouvat do kapacit nových spaloven. Sdělení Evropské komise říká, že energetické využití odpadů ano, ale s respektováním evropské hierarchie nakládání s odpady. Členské státy by tedy měly usilovat o menší produkci směsných komunálních odpadů, a to jak obecně principem předcházení vzniku odpadů, tak rovněž intenzivnější separací odpadů již vzniklých. Taková separace může z části probíhat přímo u původce, tak jako to známe z ČR, kde máme osvědčený systém barevných popelnic. Za tímto systémem může být dále napojen systém technologického třídění, zaměřený na původci doposud nevytříděné odpady, tak jako to známe z Evropy.

K vysokým procentům separace dopomohou třídící linky

Technologických linek na třídění odpadů je široké spektrum a mohou být nazývány různými názvy a zkratkami (MBÚ, MFÚ, MBT). Cíl těchto technologií je však vždycky stejný, redukovat množství odpadů ukládaných na skládky. Odpady separovat co nejvíce - materiálově využitelnou část uplatnitelnou na trhu nasměrovat na recyklaci, energeticky bohatou část vytříděného odpadu na energetické využití ve formě certifikovaného a homogenního paliva z odpadu. Paliva odpovídajícího evropské technické normě.

Zbylý nijak nevyužitelný, biologicky neaktivní a redukovaný zbytek uložit na zabezpečenou skládku odpadů odpovídající přísným evropským normám. Certifikovaná homogenní paliva z odpadů lze podle legislativy EU bezpečně využívat v mnoha stávajících lokálních energetických zdrojích, jako jsou například cementárny, teplárny, či elektrárny. Tedy v zařízeních, která již stojí a mají pro využití vhodnou technologii, případně v zařízeních, která lze za akceptovatelné náklady upravit.

Aktuálně je v Evropské unii cca 570 technologických linek na třídění směsných komunálních odpadů s kapacitou 55 milionů tun a stále jsou ve výstavbě další. Důvod je jednoduchý. Úprava směsných odpadů technologickým tříděním znamená snížení množství odpadů ukládaných na skládky, či pálených ve spalovnách. A to je vždy pozitivní.

ČAOH - Sběrné nádoby do domů – citelné zvýšení třídění a snížení množství směsných odpadů

Intenzifikace sběrné sítě barevných popelnic? Jednoznačně ano. Někteří členové České asociace odpadového hospodářství se již dříve touto cestou vydali a úspěšně. V tomto jsme byli v ČR průkopníci. Ukázalo se, že to jde a zcela bez potřeby nové legislativy a s ní spojeného navrhovaného násobného zdražení skl. poplatků v zákoně. Poplatků, které jsou podle mnoha mediálních zpráv nutné právě pro realizaci nových spaloven. Počet obcí, kterým naše členské společnosti umožňují intenzivnější třídění přímo u domů, stále roste. Pro příklad uveďme řadu obcí na Znojemsku, z větších měst např. Hradec Králové, jako příklad lze uvést i Chlumec nad Cidlinou a mnoho dalších. V některých lokalitách se doplněním barevných sběrných nádob přímo do domů dosáhlo snížení produkce směsného komunálního odpadu (SKO) o 52 %. Snížení množství směsného komunálního odpadu vnímá EU jako jednu z priorit balíčku. Pokud směsný komunální odpad nevznikne, není uložen na skládky a není spálen ve spalovně (ZEVO). Intenzifikace sběrné sítě v příslušném městě dále přinesla zvýšení třídění u plastů o 62%, u papíru o 21% a u BRKO o 15%. Intenzifikace sběrné sítě tedy funguje a těší nás, že v tomto členy ČAOH již následují i další firmy.

Je však zřejmé, že samotné třídění ze strany občanů nedosáhne potřebné mety evropského recyklačního/separačního cíle 65% komunálního odpadu (v roce 2035). Jaké jiné technologie by mohly ke splnění cíle přispět? Skládky? Ne. Spalovny (ZEVO)? Také ne. Z logiky věci by to mohly být právě třídící linky, které mimo jiné opakovaně doporučují také ekologické organizace.

Co potřebuje recyklace samotná?

Pro podporu recyklace samotné a recyklačních technologií, pak jako ČAOH doporučujeme daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu a preferenci recyklovaných výrobků při veřejných zakázkách. Tato opatření jednoznačně pomohou rozvoji recyklačních kapacit v ČR. A lidem není potřeba zákonem vytahovat z peněženek další peníze. Lepší recyklaci pomůže také větší aktivita státu vůči výrobcům obalů v tom smyslu, aby využívali lépe recyklovatelné a jednodušší materiály.

To je část našich doporučení pro možné splnění evropských cílů. Tato konkrétní opatření jsme v podmínkách ČR přinesli do diskuze jako ČAOH před více než rokem. Byli jsme přitom inspirováni návrhy samotné Evropské komise. Stále ve větší míře zaznívají tyto naše myšlenky i z úst dalších subjektů. To nás těší. Bohužel se tato opatření vůbec nepromítla v návrhu nového zákona o odpadech, který předkládalo Ministerstvo životního prostředí. O podobných moderních přístupech tam nebyla ani zmínka. Zákon byl celý postaven na čtyřnásobném zdražení skládkovacího poplatku, což recyklaci dle samotných recyklačních firem nijak nepomůže. Nicméně zákon tehdy ani napočtvrté neprošel, mimo jiné i kvůli kritice Legislativní rady vlády, vztažené k nedostatečnému zhodnocení dopadů navrhovaného zdražení a chybějícímu prokázání potřebnosti takového opatření. Věříme však, že v aktuálních přípravách nového znění zákona o odpadech, který by již v sobě měl obsahovat povinnosti z nových směrnic z balíčku oběhového hospodářství, budou tyto velmi důležité principy obsaženy.

Co říci závěrem. Pokud je nám známa podoba nových evropských odpadových cílů, zásadně založených na třídění a recyklaci, pak je logické i v regionech připravovat taková řešení, která jdou těmto cílům naproti, nikoli která se od nich vzdalují…