Druhý díl seriálu - Jak splnit evropské recyklační cíle

22. 08. 2019 12:42:50
Do recyklace máme dle závazné směrnice přesunout za 15 let více než 1,43 milionů tun komunálních odpadů. EU chce odpady třídit a co nejvíce je recyklovat jako druhotné suroviny, aby nemusely končit na skládkách a ve spalovnách.

V předchozím článku jsme si shrnuli důvody, proč je nezbytné v dalších letech orientovat odpadové hospodářství týkající se komunálních odpadů primárně na recyklaci. Vypočítali jsme také konkrétní množství komunálních odpadů, které má být na recyklaci přesunuto. Jedná se o cca 1,43 milionů tun a jako Česká republika na to máme příštích 15 let.

Odborníci v rámci pracovní skupiny dali dohromady nástroje a doporučení, které je nutné nyní legislativně prosadit, pokud má být reálné stanovené cíle naplnit.

V prvním díle tohoto článku jsme si popsali první tři z celkem 11 nástrojů na podporu recyklace. Pracovní skupina je složená z řady odborníků zapojených v recyklačním průmyslu, či v souvisejících segmentech.

V druhém díle se zaměříme na další čtyři nástroje, které mohou přispět k tomu, aby Česká republika vysoké recyklační cíle, které jsou doposud poměrně vzdálené, mohla reálně naplnit. Hlavním problémem je fakt, žepředkládaná nová národní odpadová legislativa prakticky žádné nástroje, které by směřovaly odpady a druhotné suroviny dostatečně přímo na recyklaci, neobsahuje. A to je velká škoda. Byť není zcela zřejmé, proč. Proč se s doplněním jednoznačně nutných nástrojů tak dlouho čeká? To, že je přímo nezbytná výrazně vyšší legislativní podpora recyklace, je zřejmé už velmi dlouho.

Zatím není nastavení recyklačního průmyslu takové, aby odpady samovolně v potřebné míře končily v recyklaci, byť je jich na trhu jak v ČR, tak ve světě, přemíra. Důvodů k tomu je více. Hrozí proto zřejmé a logické riziko, že odpady, které sice odkloníme v evropském termínu do roku 2035 od skládek, neskončí v předepsané recyklaci, ale například za mořem, či v kotlích spaloven směsných odpadů. Je to bohužel stav, který je známý i v zemích západní Evropy, ani tam odpady nekončí v potřebné míře v recyklaci. To by však znamenalo budoucí nesplnění závazných evropských cílů. Pozitivní však je, že jak vybrané odpovědné státy, tak evropské instituce, chtějí tyto nyní již zřejmé systémové problémy efektivně řešit.

Samozřejmě, pokud kdokoli navrhne i další možné nástroje, které pomohou nyní již známé problémy řešit, bude to jedině dobře. Pracovní skupina jich doposud navrhla jedenáct. Tři jsme probrali v minulém článku, nyní si pojďme představit další čtyři.

Zvažme daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu

Účinným systémovým nástrojem k podpoře recyklace se jeví možná sleva na dani z příjmu právnických osob a podnikatelů. Subjekty, které by definovanou cestou prokázaly, že za rok vyrobily určité množství vybraných recyklovaných výrobků, či recyklátů, by dosáhly na možnost využití daňové slevy z daně z příjmu. Analogii můžeme spatřovat u státní podpory zemědělců, kde se hovoří o veřejném zájmu. V daném případě zemědělec dostává při splnění předem daných podmínek podporu na hektar obdělávané půdy. V případě recyklace by podpora měla být vztažena k množství recyklovaného materiálu (například dle kódu způsobu nakládání s odpadem v evidenci odpadů či ve výrobkové evidenci firmy). Výše daňové slevy by tak byla přímo úměrná množství (hmotnosti) vyrobených recyklovaných výrobků či recyklátů. Definován by byl pochopitelně i strop daňové slevy. Stát by mohl daňovou slevu směřovat například zpět do zpracování či na vývoj technologií, vědu, výzkum a podobně. I takové modely už jsou známy.

Tento nástroj lze chápat jako systémovou podporu recyklace a zpracovatelského průmyslu. Jeho výhodou může být jednodušší možnost prosazení na úrovni státu, než u některých jiných podpůrných nástrojů. Navíc může dlouhodobě pozitivně působit na zajištění vysoké technologické úrovně zpracovatelského a recyklačního průmyslu. Jde o pozitivní, nikoliv represivní nástroj, který subjekty netrestá, ale motivuje – na rozdíl například od vysokých plošných poplatků, daní a podobně.

Dotace do technologií recyklace – to už známe, cílem by však měla být zejména podpora poptávky

Někteří zástupci státu říkají, že recyklaci už dávno podporují a odkazují na stávající dotační programy. Zčásti je to pravda, ale pokud se zeptáte firem, tak většinou nechtějí podporu pro nákup „nového stroje“. Říkají, že na ten si rádi vydělají sami, ale uvítali by podporu pro projekty, které využijí jimi vyráběné recyklované výrobky.To, co by firmy uvítaly nejvíce, je pomoc s navýšením poptávky po jejich recyklovaných produktech. U vybraných programů může stát definovat podmínky tak, aby projekty, které využijí stanovené procento recyklovaných výrobků či recyklátů, mohly v rámci systému hodnocení projektů (ve fázi jejich schvalování) dostat vyšší počet bodů, případně větší podporu. Po řadě jednání se v této věci již objevují první pozitivní vlaštovky. A to je dobře.

Pro lepší představu uvedu příklad, jaká forma podpory se jeví jako reálně ku pomoci. Obec bude usilovat o dotaci na revitalizaci parku. V případě, že v rámci projektu použije lavičky z recyklovaných druhotných surovin, bude moci využít tohoto zvýhodnění a její projekt dostane vyšší hodnocení. Tím pádem vzroste pravděpodobnost schválení projektu i celé realizace. Podobné zvýhodnění již funguje například v rámci dotačního programu Dešťovka.

Do technických norem lze zapracovat i využití recyklovaných materiálů a recyklátů

V určitých oborech výrobní činnosti, jako například ve stavebnictví, ale nejen zde, se využívají technické normy. Projektanti pak mají poměrně velký vliv na to, z čeho bude daná část stavby či vybraného výrobku zhotovená. Tento nástroj doporučený skupinou zčásti souvisí i s osvětou.

Pokud budou technické normy co nejdříve obsahovat vyšší zastoupení recyklovaných materiálů, jistě to pozitivně ovlivní poptávku po těchto materiálech. K úspěšné realizaci tohoto návrhu je třeba co nejdříve spustit proces aktualizace vybraných technických norem. Dále je vhodné doplnění agendy osvěty o recyklovaných materiálech na odborné akce a semináře projektantů a technických profesí nejen ze stavebnictví.

Recyklované materiály z druhotných surovin se poměrně rychle vyvíjejí a při použití moderních technologií výroby a moderních přísad mohou splňovat charakteristiky materiálů 21. století s širokou paletou využití. To je také jeden z důvodů, proč Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) tak aktivně podporuje co nejširší zapojení druhotných surovin znovu do oběhu. Chceme dávat materiálům nový život.

Efektivní je zaměřit se na počátek - klíč k úspěchu spočívá v motivaci výrobců obalů a výrobků

Z jednotlivých materiálových toků trpí v oblasti recyklace významným problémem zejména plasty. Sklo, papír, dřevo i kovy umíme v ČR poměrně dobře recyklovat. U plastů, byť jsme v jejich recyklaci v rámci Evropy na dobrém místě, je stále velký prostor na zlepšení, což není negativní, může to být výzva k řešení.

Momentálně existuje široké spektrum různých typů plastů a jejich variací, k čemuž přispívají jak výrobci obalů, tak samotných produktů. Ve známé žluté popelnici nacházíme průměrně cca 40 druhů různých plastových materiálů a to je pro recyklaci příliš široké spektrum. Jednotlivé plasty jsou také rozdílně recyklovatelné.

Výrobci bohužel zatím nejsou dostatečně motivováni k přemýšlení nad koncovou částí života svého výrobku či obalu. Zásadním, nikoli však jediným aspektem desingu výrobku byl doposud marketing a potřeby samotného výrobku. Dostatečné nezohlednění koncové fáze života obalu recyklaci dále spíše komplikovalo, či komplikuje. Změna je proto nezbytná.

EU již definovala v obecné rovině konkrétní legislativní nástroje – ekodesign a ekomodulaci. Tyto nástroje je nyní třeba přenést co nejefektivněji do národních legislativ, aby výrobci byli efektivně motivováni k využívání užšího spektra dobře recyklovatelných materiálů. Některé evropské státy již intenzivně pracují na svých řešeních tohoto typu. Toto může, zejména v případě plastů, recyklaci také velmi silně pomoci. Klíčové však bude konkrétní nastavení těchto nástrojů v národní legislativě. To je zatím v případě ČR zcela neznámé a není to konkretizováno ani v návrhu nových odpadových zákonů, ani v související legislativě. V připomínkách k novým zákonům proto odborníci volají a žádají o co nejrychlejší spuštění odborných pracovních skupin, které by pracovaly na nezbytném konkrétním definování a promítnutí těchto a podobných nástrojů, které by výrobcům umožnily dobře se orientovat v dané problematice a promítnout nové potřeby do samotné výroby. Výrobci totiž sami v řadě případů chtějí aktivně přispět nalezení vhodného řešení, bohužel jim zatím chybí legislativní mantinely. A to je velká škoda. Objektivně není na co čekat.

Na další navrhované nástroje podpory recyklace se podíváme ve třetím dílu našeho seriálu.

Autor: Petr Havelka | čtvrtek 22.8.2019 12:42 | karma článku: 11.28 | přečteno: 760x

Další články blogera

Petr Havelka

Jak splnit evropské recyklační cíle: část 1

Jak je známo, Česká republika se zavázala plnit evropské recyklační cíle, které mimo jiné stanovují úroveň recyklace komunálních odpadů na 65 %, a to do roku 2035.

8.7.2019 v 13:00 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 202 | Diskuse

Petr Havelka

Život PET lahve

Dominantním materiálem moderní doby jsou plasty. Umělá hmota se zkratkou PET neboli polyethylentereftalát se proslavila právě jako materiál pro lahve a v nejrůznějších podobách nás dnes provází na každém kroku.

29.8.2018 v 14:03 | Karma článku: 17.20 | Přečteno: 689 | Diskuse

Petr Havelka

Upřednostnění recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách

Stát chce, aby firmy a lidé lépe třídili a recyklovali. To je jistě pozitivní věc a správná cesta. Stát samotný by však měl jít v tomto směru příkladem.

24.7.2018 v 11:58 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 491 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Alexandra Dítětová

Česká Greta poletí do Ameriky letadlem

Tak jsem se podívala na rozhovor s českou Gretou v Rozstřelu tady na idnes. Slečna je sympatická, určitě to myslí dobře. Ale opět mi potvrdila, že po téhle zelené cestě nikdy nepůjdu.

21.9.2019 v 7:44 | Karma článku: 39.23 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Pole se zmenší na max. 30 ha a skotu hrozí jatka

S těmi poli je to dobře. A ten skot? Co je na tom divného?, říkáte si. To už tak chodí, skot je na mléko a maso. Po přečtení tohohle si ale musíme položit otázku: Jak dlouho ještě? A hlavně - co potom?

20.9.2019 v 5:48 | Karma článku: 28.33 | Přečteno: 676 | Diskuse

Richard Peterka

I Babiš si někdy zaslouží pochvalu

Nejsem a nejspíš nikdy nebudu příznivcem či voličem Andreje Babiše. Ale teď mě potěšil, takže ho musím férově pochválit. Potvrdil, že není gretén (fanatický vyznavač Grety Thunbergové).

18.9.2019 v 8:46 | Karma článku: 36.49 | Přečteno: 1074 | Diskuse

Vladimír Zeman

Klimatická konference v Praze.

Vyslechl jsem si pár úvodních vět premiéra Babiše. Dál jsem neposlouchal. Copak se nenajde síla, která by mohla tohle klimatické šílení zvrátit. Nejhorší je, že tomuto blouznění podlehli mladí, studenti, které bohužel školy

17.9.2019 v 11:49 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 533 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - slunce pálí, vítr fouká

Z hlediska počasí se může zdát, že přicházím s křížkem po funuse, ale vzhledem k tomu, že nedávné Máte slovo a následný rozhovor s expertem na bioklima tohle téma rozvířily, myslím, že není zas tak mimo mísu se připojit.

13.9.2019 v 8:40 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 357 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 513

Jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, která sdružuje 85 firem v oboru, často komentuji odpadovou problematiku. Dění kolem odpadů se týká nás všech, protože všichni platíme za odpadové služby. Pokud máte stejný názor, je můj blog určen právě pro vás. Mnoho dalších informací naleznete také na www.caoh.cz. Mé koníčky? Čas je nedostatkové zboží, ale sem tam se mi poštěstí vyrazit na projížďku na motorce. Je to výborná věc na vyčištění hlavy, což je někdy opravdu potřeba. Den rád končím knížkou, u které zpravidla usnu. Moc rád bych se vrátil k běhání!

Najdete na iDNES.cz