Jak splnit evropské recyklační cíle: část 1

Jak je známo, Česká republika se zavázala plnit evropské recyklační cíle, které mimo jiné stanovují úroveň recyklace komunálních odpadů na 65 %, a to do roku 2035.

Pro nás to tedy v aktuální situaci znamená navýšení o téměř 30 procentních bodů v recyklaci všech komunálních odpadů během příštích patnácti let. V absolutní hodnotě to znamená, že za 15 let musíme jako ČR zajistit přesun více než 1, 43 milionů tun komunálních odpadů ze skládek či spaloven do recyklace. To je náročný cíl, ale není nedosažitelný.

Aktuálně je v ČR před legislativním procesem nová odpadová legislativa. Evropských recyklačních cílů můžeme dosáhnout, ale nestačí k tomu jen odpady třídit. Nové zákony musí pomoci samotné recyklaci a také odbytu recyklovaných výrobků. EU jasně říká, že cirkulární ekonomika a oběhové hospodářství není a nemá být prosté přesunutí odpadů ze skládek do kapacit nových spaloven (ZEVO), to by příliš cirkulární nebylo... Nutné je zabezpečit to, aby druhotné suroviny byly v procesu výroby ve výrazně větším množství alternativou místo surovin primárních. Evropa chce, aby suroviny dostávaly nový život a aby Evropa sama byla surovinově více soběstačná. Stávající návrhy nové odpadové legislativy však mnoho nástrojů na podporu recyklace bohužel neobsahují, což jim vyčítá široká řada odborníků.

Pomoc nabízí skupina RecHelp

Skupina RecHelp si klade za cíl pomoci s definováním a sestavením možných nástrojů na podporu recyklace. K dosažení evropských cílů bude potřeba vyřešit problém s nezbytným navýšením kapacit recyklace v ČR. Klíčovou roli v tom hraje faktor POPTÁVKY po recyklovaných výrobcích. Bez jeho systémového zajištění a bez podpory pro firmy, které takové výrobky zpracovávají, není naplnění evropských cílů reálné. Nezbytným předpokladem vysoké recyklace je dostatečná míra separace komunálních odpadů až do finálního roku 2035, ke kterému jsou cíle stanoveny. Bude proto nezbytné v podmínkách ČR pokračovat v dalším rozšiřování sběrné sítě barevných kontejnerů na tříděný odpad, v kombinaci s technologickým tříděním s ohledem na evropské cíle.

Snížení sazby doporučuje i Evropský parlament

Jedním z navrhovaných nástrojů, jak recyklaci pomoci, je snížení sazby DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty. Jako jeden z možných způsobů řešení ho v rámci doprovodných materiálů k balíčku oběhového hospodářství navrhují i Evropský parlament a Evropská komise. Vhodné je, aby se toto snížení vztahovalo na celý zpracovatelský řetězec, a to od zpracovatelů až po definované výrobky. Například směrnice Rady 2006/112/ES v anglickém originálu umožňuje snížení daňové sazby na recyklované odpady už nyní. ČR toho zatím nevyužila.

Dalším aspektem je poměr recyklované složky ve finálním produktu. Skupina RecHelp navrhuje, aby byla stanovena minimální procentuální míra, při které by vznikal nárok na snížení sazby. Aby podpora byla dostatečně funkční a mohla přispět ke splnění cílů balíčku oběhového hospodářství, je vhodné daňové zvýhodnění na sníženou sazbu DPH 5 %. Na evropské úrovni je snížení sazby DPH podporovaným ekonomickým nástrojem ve strategických dokumentech ve vztahu k oběhovému hospodářství. K prosazení návrhu do legislativy bude samozřejmě třeba řešit otázku finančních dopadů na státní rozpočet.

Dalším možným krokem je snížení daně v recyklačním průmyslu

Podobně jako fungují chráněné dílny, navrhuje RecHelp snížit zdanění práce, a to ve formě daňové úlevy pro zaměstnavatele. Je nutné si uvědomit, že recyklace je řádově mnohem náročnější proces než výroba z primárních surovin. Mimo jiné jsou zde vyšší nároky na pracovní sílu a na celkové nastavení výroby. Ve zdanění práce je v podmínkách ČR s ohledem na její výši značný prostor pro možné úlevy.

Stát by měl myslet na recyklaci i ve veřejných zakázkách

Aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek zohledňuje vliv na životní prostředí ve formě tzv. zelených zakázek. V současné době existují metodiky pro environmentálně odpovědný přístup při jejich zadávání. Jedná se například o bodové zvýhodnění dodavatelů, kteří deklarují určitou část druhotných surovin či recyklovaných materiálů. Jde však o víceméně dobrovolný přístup, který logicky nemůže zajistit státu dostatečný tlak na výrobce.

Jako vhodné se jeví zavedení povinného procenta přímo do zákona o veřejných zakázkách. Následně by byl vypracován metodický pokyn státu pro státní/veřejné zadavatele, jak mají tuto povinnost konkrétně naplňovat. Pro dostatečný efekt podpory tržní poptávky skupina navrhuje, aby předmětná procentuální hodnota byla ve výši 15 %.

Jako praktický příklad si uveďme, že při realizaci tohoto nástroje by nově stát využil například při stavbě dálnice nemalé množství recyklovaných plastových materiálů, pokud by protihlukové stěny při dálnici nebyly stavěny z betonu, či dřeva, ale z druhotných surovin na bázi odpadních plastů ve formě protihlukových panelů. Tyto výrobky umí firmy v ČR vyrábět a pro definovaný účel jsou ideální náhradou s dlouhou životností.

Na další navrhované nástroje podpory recyklace se podíváme ve druhém dílu.

Všechny doporučované nástroje jsou uvedeny pod tímto odkazem.